Citace : Sepsání řádné a hlavně kvalitní obchodní smlouvy je prvním předpokladem.

Vynechme náležitosti obchodních smluv, na internetu lze najít dost odkazů k těmto náležitostem. Věnujme se technickému obsahu smlouvy, na základě kterého je pak možné zahájit projektování. Ono projektování již ve své podstatě začíná při sepisování smlouvy. Ale právě proto je nanejvýš potřebné nejprve sepsat „ SMLOUVU O SMLOUVĚ BUDOUCÍ“. Uvědomme si, že za elektroprojektantem přijdou objednavatelé z různých profesí. Např. Stavaři, strojaři,chemici, zdravotníci, či technologové z jiných oborů. Těžko mohou vědomosti elektrikáře obsáhnout vše. Smlouvu o smlouvě budoucí je tedy potřeba sepsat proto, aby objednavatel nemohl snadno „vycouvat“ ze sepsání „ SMLOUVY O DÍLO“, ve které již by měly být uvedeny parametry budoucího elektrického zařízení, a to jak vstupní, tak i potřebné výstupní.Vstupní parametry musí vycházet ze zakresleného schematu a parametrů předřazených zařízení, toto zakreslení musí však odpovídat skutečnému stavu. Z výstupních parametrů pak musíme získat alespoň soupis předpokládaných provozovaných spotřebičů a vyjádření k podmínkám provozu.(tedy zákresy budov, situace, technologického uspořádání, požadavky estetické atd.). Zpravidla také projektant bude muset požadavky urovnat. Než se dostane k takovémuto kvalifikovanému zadání, stráví se zadavatelem nějaký čas. Smlouva o smlouvě budoucí tedy projektanta chrání před zneužitím objednavatelem, a to k vytvoření zadání pro jiného dodavatele, prakticky zadarmo. Po podepsání smlouvy o dílo je tedy možné zahájit první návrhy zařízení. Struktura návrhu by měla být provedena tak, aby po montáži a oživení zařízení, se projekt stal dokumentací skutečného stavu, a tím nedílnou součástí průkazu bezpečnosti. Teprve po převzetí zařízení objednavatelem projektování končí.

Nelze tedy souhlasit s tvrzením, že projekt přípojky je otázka tužky, jak je uvedeno v jiných diskuzích. Také se tímto postupem zajistí, že operační sál nebude vypadat jako obývák, a naopak.