Nová 50 a změna související legislativy:

Vzhledem k tomu, že neshody mezi elektrotechniky jsou velmi hluboké (nejedná se ale o neshody odborného charakteru, spíše jsou to záležitosti osobních ambicí a neochoty pracovat poctivě, tedy elektrotechnice škodících), nevylučoval bych ani to čtvrté naznačené řešení – tedy ukončení platnosti padesátky bez náhrady. Ono zrušit něco, co stejně nefunguje, by nebyla žádná škoda. Snad by se i dalo říci, že by došlo k vyčištění prostoru. A proč by to bylo také řešením?

To, že nakonec bude každý majitel elektrického zařízení povinen vést průkaz bezpečnosti, je pravděpodobné. Jak si to zařídí je jeho záležitostí. Odpovědnost za bezpečný provoz je stejně určena již obecně závaznými právními předpisy. Vést průkaz bezpečnosti je totiž jedinou možností, jak obhájit bezpečnost svých zařízení při různých kontrolách státními institucemi, nebo jak se obhájit při případných škodách, nebo úrazech. Pokud by totiž byly zjištěny nedostatky, které mají na bezpečnost vliv, mohlo by se také jednat o fatální dopad na majitele, pro kterého by to mohlo znamenat zhroucení činnosti, finanční dopady by vůbec nemusel unést. Tedy podstatné zvýšení právního vědomí majitele, by již zajistilo částečné naplnění uvolněného prostoru.

O další vyplnění tohoto prostoru by se zcela přirozeným způsobem postarala ta skutečnost, že by někdo ( odpovědné a odborně způsobilé osoby) musel pro majitele průkaz bezpečnosti zpracovávat. Jednalo by se tedy o obchodní vztahy mezi majitelem a dodavatelem, které jsou ale také dány obecně závaznými předpisy. Potom by se tedy jednalo o vzdělávání a práci ve svazech a o image jednotlivých svazů, případně i jednotlivců, to nelze vyloučit. (možná nějaký elektro-genius existuje). Zákoným arbitrem je potom stát, který je oprávněn k sankcím, tedy SUIP, soudy atd. Tak co třeba takto?

Zajímavá myšlenka o tom přenosu odpovědnosti za VTZ na majitele, nebo provozovatele. I když si myslím, že to tak v podstatě máme. Ale absence jakékoliv kontroly a sankcí v této oblasti mi příjde právě tím co brzdí další vývoj v tomto směru. Jednu bezzubou vyhlášku vystřídá jiná. Ale možná se pletu. Nevím jistě.

Jinak to s tím vypracováváním předpisů, vlastně místních bezpečnostních předpisů, je vlastně i teď funkční. Tedy mělo by být.

Když si to tak vlastně přehrávám zpět, tak si myslím, že máme docela dobře vše nastaveno z hlediska bezpečnosti a hlavním problémem je opravdu dodržování stávajících předpisů a norem.

citace:Ale absence jakékoliv kontroly a sankcí v této oblasti mi příjde právě tím co brzdí další vývoj v tomto směru.

Ano, s tím je možné souhlasit. Ale z tohoto hlediska je správním orgánem SUIP (tzn., že může vstupovat do práv jednotlivých subjektů, vydávat rozhodnutí, případně udělovat sankce). (https://www.suip.cz/ ) TIČR je z této činnosti mimo hru. (https://www.iti.cz/Portals/0/Dokumenty/ZrizList.pdf)

Nová 50 jde uděla ze stávající, pokud se trochu poupraví....(vedoucí úloha strany a pod.)
Nic neuděláte lepší, jak je stará 50 !!!

Současný stav:

Vyhláška 50 je dožitá a nevyhovujicí :
- vyžadováním účasti zástupce ROH ve zkušební komisi…
- názvosloví odpovídá jiným společenským poměrům…
- není již aktualizován seznam škol, aby obsolvent mohl být považovám za osobu s elektrotechnickcým vzděláním
- problematické rekvalifikační kurzy jsou proti duchu vyhlášky považovány za náhradu elektrotechnického vzdělání
- vhodně neřešená skupina servisních techniků, opravářů počítačů s omezenou odbornou způsobilostí…
- nutností hlásit zkoušky na dnes již neexistující rozvodné podniky energetiky…
- nevyhovujícím 3 letým cyklem přezkušování a stále více používanou praxí: dopoledne „školení“ a odpoledne „rozdávání“ osvědčení. A i tento princip již není dogma a šlo se mnohem dál…

Platnost ČSN již mnoho let není 20 a více let jak bylo zvykem v době vzniku vyhl. 50 (1978) , ale je stále kratší a počítá se na 2 až 5 let. Každý rok je změněno nebo nově vydáno nejméně 10 důležitých ČSN. Že se dnes běžný elektrotechnik, který se sám nebo v profesním svazu nevzdělává, se následně beznadějně ztrácí v záplavě nepříliš srozumitelných ČSN.. A praxe z předávaných zakázek to jen dramaticky potvzuje.

Souhlasím s názorem, že na počátku je projektant. A tady je situace zcela kritická. Živnostenský list na projektování může získat elektrotechnik v den získání vzdělání (tedy nejméně výuční list elektro). Samostatně projektovat může až sice splněním podmínek vyhl. 50 §10. Ta však kvalifikaci již mnoho let neřeší – odvoláváním se na již dnes neplatnou legislativu… Vyšší formou a nesystémovým krokem je plnění podmínek ČKAIT. Kde projektant sbíráním bodů při návštěvách komerčních vzdělávacích středisek se má dopracovat ke kýženému nabytí vědomostí. Nechci paušalizovat – jsou i špičkoví projektanti – ale projekty, které jsem měl možnost v poslední době vidět, jsou prakticky z hlediska bezpečnosti el. zařízení nepoužitelné. A úlety projektanta zachytává až montážník, je-li dostatečně odborně způsobilý.
A nebo což se stává čím dál častěji zoufalý investor, který volá nezávislého RT a je ochoten zaplatit ještě další revizi, jen aby nemusel přebrat zcela i pro laika zjevně odfláknutou práci. Revizní technik spolupracující s montážní firmou má jen dvě možnosti: Odejít a nevydělat si, nebo zavřít oči a podepsat – což je případ častější.

Věc účinně nezachraňuje ani systém státního dozoru. Tabulková místa inspektorů, dle dostupných údajů jsou zaplněny právníky řešícími pracovní vztahy – tedy jakási náhrada bývalých okresních odborových rad. Místa na inspektory řešící inspekci a bezpečnost vlastních technických zařízení se tak v potřebném počtu nedostává…
Současný systém vyvolává zajímavý paradox. Odborně vzdělané a kvalitní firmy jsou diskriminované a to právě pro tyto své vlastnosti. Je skutečně pro společnost ekonomicky žádoucí podporovat podprůměrné a odborně nepřipravené firmy a to ať jsou následné škody či náklady na opravy jakékoliv?

Havárie známé z medií (padání stropů, propadávání tunelů, stále častější požáry elektroinstalace…) jsou jen logickým vyústěním nefunkční a v jiných podmínkách vzniklé prehistorické legislativy a výše zmíněného paradoxu

Námitka opakovaná již více jak 20 let, že není politická vůle na změnu je za této situace poněkud nepochopitelná.

Řešení:

1) Vydání nařízení vlády o odborné způsobilosti osob v elektrotechnice:

Vytvořit zcela nový předpis opírající se o základ daný ČSN 50110 ed. 2 a rozšířený o stupně s vyšší kvalifikací dle tradičních zvyklostí v ČR.
Vydávání nových osvědčení elektrikářů (§5 až 8)– zkouška před předepsanou komisí.
Vydávání následných osvědčení respektive jejich prodlužování založit zejména na kvalitním celoživotním vzdělávání, Zabezpečovaly a garantovaly by pro své členy svazy začleněnými pod sekcí elektro při HK ČR (ESČ, UE ČR a ČES) dále jen svazy. Vydávání následných osvědčení revizních techniků a nově projektantů, by bylo prováděno za úplatu, ale bez přezkušování.
Ostatní elektrotechnická veřejnost by se vzdělávala a byla přezkušována komerčními vzdělávacími středisky, svazy či ve stanovených případech (RT a projektanti) dozorovými orgány.
Vydávaní nových (prvních) osvědčení RT a projektantů by v obou případech podléhalo stejné zkoušce u orgánu dozoru.

Stejné podmínky na získání a obnovení odborné způsobilosti projektantů a RT se osvědčilo např. na Slovensku.

2) Vydání nového zákona o VTZ:

Obnovit práce na tvorbě zákona o VTZ a to za účasti expertů z řad svazů.

3) Vydání legislativního předpisu Průkaz bezpečnosti el. zařízení

Vytvořit jasná pravidla a definice pro obsah a rozsah projektu. Nesplňuje-li projet předepsaná kriteria není možné zahájit montáž.
Stanovit kvalifikační předpoklady pro montáž specifických a technologicky náročných celků – jsou-li výrobcem daného zařízení požadovány. Není-li splněna tato podmínka není možné provést výchozí revizi.
Doplnit podmínky pro provádění výchozích revizí. Revizní technik musí mít možnost provádět prohlídky a měření v době stavby el. zařízení…) Není-li mu to umožněno , nebo není-li předložena kompletní a o všechny náležitosti doplněná projektová dokumentace – není možné vystavit výchozí revizní zprávu.
Odvolacím místem – orgán dozoru.

4) Změna dozorové činnosti dle osvědčených zahraničních vzorů:)

Vytvořit nový systém dozorové činnosti na všechna "stanovená" nová i již provozovaná el. zařízení.
Využít zkušených revizních techniků ze svazů na namátkovou dozorovou činnost nových el. zařízení třídy II. dle současné vyhl.73. a to za stanovené součinnosti s orgány dozoru. Dozor by byl i případným odvolacím místem.
Namátkovou dozorovou činnost prováděné svazy rozšířit i na novou občanskou výstavbu

Důvodů na zrušení vyhl. 50 je víc. Nahodilé skládání komisí, žádná srovnatelnost jednotlivých zkoušek či alespoň nároků na ně - s universálním použitím se v 50 vůbec nepočítalo!!!!...
Se čtyřmi stupni možného řešení lze souhlasit, ale je třeba provést sofistikovanější zdůvodnění a argumentaci.

- popis problému se současným vzděláváním dle vyhl. 50 a důsledky na kvalitu výstupů: projekce, montáže, revize...
- popis a možnost jak by bylo možné dle našeho názoru současný systém nahradit
jinými podmínkami získání a zejména udržení odborné způsobilosti


Rozbor účinnosti vyhl. č.50/78 Sb. v současné elektrotechnice

Uvedená vyhláška, byla vydána tehdejším Českým úřadem bezpečnosti práce pro stanovení kvalifikace osob a pro stanovení povinností socialistických organizací při činnostech na elektrických zařízeních. Účelem bylo především zajistit pravidelné školení v tříletém cyklu v rozsahu zařízení pro místní podmínky jednotlivých organizací. Nad dodržováním těchto podmínek byl mimo jiné stanoven dohled orgánem ROH. Pro dané období politického uspořádání byla aplikace vyhlášky potřebná, bylo zajištěno zpravidla týdenní školení formou semináře, kde závěrečné přezkoušení zpravidla účelně zajistilo osvěžení znalostí pracovníků.

V současné době, především po přechodu z norem řady 34 xxxx na řadu norem 33 2000-xxx, se však tato vyhláška stala nefunkční. Nárust náročnosti požadavků pro vyhodnocování bezpečnosti elektrických zařízení je natolik odlišný, je již kvalifikace osob podle této vyhlášky nevyhovuje. Především bezpečnost zařízení je možné vyhodnotit až po provedených výpočtech elektrických parametrů zařízení, a porovnáním výsledků s požadovanými hodnotami je teprve možné usuzovat na bezpečný provoz. Výpočty je však nutné provést v rámci dokumentace. Její uroveň pak musí být zpracována na reálný stav. Tento nekompromisní požadavek pak dává jasně najevo, že již §6 vyhl. nemůže být naplněn, neboť vyžadované znalosti pracovníka s touto kvalifikací nezajistí prověření zařízení z hlediska bezpečnosti. Samostatné zřizování zařízení ( tzn. bez dokumentace s výsledky výpočtů) tedy není při zajištění odpovědného přístupu možné.
Pokud však neexistuje dokumentace skutečného provedení s uvedenými výsledky výpočtů, nejsou průchodné ani revize elektrických zařízení. Myšleno tedy takové revize, při kterých by se teprve prověřovala bezpečnost zařízení. Vychází se totiž z naměřených hodnot, ale pro omezený rozsah parametrů měřících přístrojů, není možné vyhodnotit objektivně bezpečnost zařízení z těchto měření v plném rozsahu. Neprůchodnost jednotlivých měření lze odůvodnit následně:

První měření, které máme provést je měření izolačního stavu.

-nejdříve tedy musíme zařízení vypnout a rozpojit
-musíme zajistit odpojení přepěťových ochran, odpojení spotřebičů
tyto kroky jsou nutné, protože jinak měření může být ovlivněno působením ochran , nebo můžeme měřením způsobit poškození řízení spotřebičů (elektronika zapojená v zařízeních)
-po provedených měřeních potom opět můžeme zařízení zapojit a zapnout

Jistě si uvědomíte, že tento postup je možný provést pouze při montáži nového zařízení, a to v případě, že „revizní technik“ je přítomen při montáži na pracovišti, a měření provede před osazením elektromateriálu do celkového zařízení.

Druhé měření, které máme provést je měření impedance smyčky.

-zde tedy musíme nejdříve zajistit úplné rozpojení pospojování, protože by se ochranný obvod PE, případně PEN uzavíral přes společné spoje a měření by bylo neobjektivní
-poté je nutné zařízení opět propojit

I zde je patrné, že toto měření je možné provést také jen při montáži nového zařízení, a to při postupném uvádění pod napětí. Při těchto měřeních je však nejvíce patrný limit měřících přístrojů.

Třetí měření, tedy měření odporu vodičů uzemnění, případně přechodových odporů je také prakticky neproveditelné, protože by se muselo na zařízení nejdříve provést celkové rozpojení, pak zapojení spoje, jeho měření, a opět následné rozpojení spoje, /aby nebylo ovlivněno měření jiných spojů přes vodič PEN/ , a po měření opětné připojení spoje. Naměřené hodnoty jsou opět neobjektivní, neboť po měření by došlo k rozpojení měřeného spoje. „Revizní technik“ by se tak dostal do uzavřeného kruhu, ze kterého není východisko
Výsledky měření jsou tedy neobjektivní

Další měření, které máme provést je měření uzemňovací soustavy

Zde se dostává „revizní technik“ do situace, kde vlastně nemá dostatek informací k měření, zpravidla neexistuje propojovací plán zemní soustavy, a to i soustav blízkých k soustavě měřené. V případě totiž, že se jedná o propojenou plošnou soustavu, mělo by být měření zajištěno v trojnásobku úhlopříčky plochy soustavy, což je prakticky neproveditelné. Navíc k zemničům jsou připojeny vodiče PEN, které by se museli odpojit, jinak dochází k ovlivnění měření.
I zde jsou tedy výsledky měření neobjektivní

Dalším velmi důležitým vlivem pro stanovení bezpečnosti je ochrana před přetížením a zkratem. Především tedy ČSN 332000-4-43
V této oblasti nelze provést jakékoliv měření, jednotlivé poruchové stavy a výsledné teploty zařízení musí být propočítány. Jedná se tedy o požární bezpečnost.

Pro určení zkratových poměrů je také nutné provést řadu výpočtů.I zde je revizní technik mimo hru, nemá dostatek informací pro výpočet /např. ani při tzv. Výchozí revizi/

Z uvedeného je patrné, že i funkčnost §9 vyhlášky není zajištěna.

Náročnost současných požadavků pro bezpečný provoz vyžaduje zdůraznění kvalifikace projektantů (ať v rámci investic, tak v rámci již provozovaných zařízení), tedy §10 vyhlášky. Zde je možné upozornit na paradoxní stav živnostenského zákona, kde projektování el. zařízení je živností volnou.

Pro výše uvedené důvody je možné poukázat i na nefunkčnost §§14 a 15 vyhlášky, kde je potřebné konstatovat, že školení elektrotechniků nemůže v současné době samostatně zajišťovat zaměstnavatel, kde v případě OSVČ by vlastně docházelo k jakémusi samoprověřování. Toto není vzhledem k náročnosti současných požadavků průchodné. Vyhláška č.50/78 Sb. se tak stává právně-technickou nefunkční fosílií. Její další aplikace způsobuje narůstající chaos v elektrotechnice.


Řešením je zavedení „průkazu bezpečnosti elektrického zařízení“

Z různých předpisů /zákony, normy/ lze odvodit potřebnou obecnou strukturu:

Návrh struktury:

1- obecný popis elektrického zařízení
2- koncepční návrh
3- schéma /přehledové, blokové, naukové, funkční, obvodové, náhradní,
zapojovací vnitřních i vnějších spojů, svorkovnicové, situační/
4- popisy nutné pro srozumitelnost schémat
/ vývojový diagram, včetně výpisu programu/
5- výsledky provedených výpočtů
/pozn. které jsou důležité pro vyhodnocení bezpečnosti zařízení/
6- zkušební protokoly /výsledky funkčních zkoušek/
7- seznam technických předpisů a harmonizovaných norem vztahujících se k zařízení
8- návod k obsluze zařízení / s uvedením požadavků k provádění údržby včetně měření a
potřebných zkoušek a testů/

Z této struktury je zřejmé, že se vyhodnocení bezpečnosti elektrického zařízení posouvá do oblasti tvorby technické dokumentace, u provozovatele pak je nutné zajistit odborné vedení tohoto průkazu, po celou dobu životnosti zařízení, (nikoliv tedy v nějakých termínech). Případné změny je nutné do průkazu zapracovat před jejich provedením. Tedy značně náročná záležitost. V novém předpisu, formou zákona, je potřebné s výše uvedenými důvody počítat. Nutnost zavedení průkazu lze např. doložit z požadavků následných předpisů:

ČSN 33 1310 ed. 2, čl. 3
ČSN 33 1500 čl. 4.1 + 4.2
ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 132.13
ČSN 33 2000-5-51 ed.2, čl. 514.5
ČSN 33 2000-5-51 ed.3, čl. 514.5
ČSN 33 2000-5-54
ČSN 33 2000-6, čl. 62.1.2 poz.N
ČSN 33 3210, čl. 1.2 + čl. 7.1
ČSN EN 50110-1 ed. 2, čl. 4.7

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §125

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení.
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §154, písm. (1) e)

Vlastník stavby, je-li vlastníkem zařízení, které podléhá stavebnímu zákonu, je povinen uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení.
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §154, písm. (2) d)

Každé elektrické zařízení musí být dodáno s odpovídající dokumentací
ČSN 33 2000-1:2009, čl. 132.13

Z návrhu je patrné, že hlavní váhu problému budou řešit projektanti. Něco pak doplní zkušební technici. Je ale potřebné rozlišit dvě úrovně tvorby dokumentace. První úroveň se bude týkat investiční výstavby, druhá úroveň bude muset být zajištěna v rámci již provozovaných zařízení. Lze také předpokládat, že projektant pro investice, bude předávat po montáži dokumentaci projektantovi provoznímu. /případně jinému technikovi, nebo majiteli/. Je jisté, že právní zodpovědnost v obou úrovních bude značně vysoká a hlavně dlouhodobá. Záležitost je průchodná pouze za využití výpočetní techniky.

Je patrná nutnost trvalého vzdělávání osob pro tvorbu a údržbu technické dokumentace. Součástí vzdělávání by ale měla být i oblast právní, případně jiné oborové vzdělávání. Rozsah je natolik obsáhlý, že toto vzdělávání je průchodné pouze v rámci svazové činnosti. Na základě tohoto vzdělávání by se pak jevilo jako výhodné vydávání i certifikátu o kvalifikaci. Chtělo by to ale zajistit provázanost na školský systém. Tzn., aby certifikát byl uznán jako vysvědčení o vzdělání. (pozn. "OPRÁVNĚNÍ s.r.o." , nemá žádný význam ) Tak-že vzdělávání v rámci svazu by vyžadovalo zákonné ošetření, a proto-že se jedná o trvalý zájem státu vedoucí k zajištění bezpečnosti provozu el. zařízení, byla by i potřebná podpora státu. Tedy spolupráce orgánů dozoru se svazovými orgány. Pro velký rozsah řešené problematiky, není totiž výkon státního odborného dozoru nad bezpečností elektrických zařízení dostatečně průchozí. V případě, že tomuto orgánu není při jeho činnosti předložen průkaz bezpečnosti, tak při prováděném šetření v místě dozoru, by vlastně inspektor musel nejprve provést potřebné výpočty sám, aby mohl kvalifikovaně a s potřebným důrazem technický dozor vykonat. V podobné situaci jsou i soudní znalci a případně soudy, kde soudci vlastně nemají kvalitní podklady pro soudní rozhodnutí. V další řadě by průkaz bezpečnosti i pomohl k orientaci ostatních neopomenutelných úřadů a jejich pracovníků, kteří pokud nemají odpovídající elektrotechnické vzdělání a pokud nejsou trvale vzděláváni, nemohou se již v principu v problematice vyznat. I v éto úrovni se jeví jako výhodná spolupráce úřadů se svazem, kde by bylo nanejvýš potřebné zajistit rovnocennou úroveň ke CKAITu.

Ano, je to jistě velmi náročný krok v elektrotechnice, avšak vyhodnocení bezpečnosti elektrického zařízení se stává bez průkazu elektrického zařízení neprůchodné. Tedy velmi nebezpečný stav.
Pokud by se totiž tento přechod v elektrotechnice neprosadil, není možné hovořit o kontrolovaném stavu provozu elektrických zařízení.

S většinou postřehů o právně vyhaslé vyhl. 50 a návrhů a to zejména na jasném stanovení co má řešit projektová dokumentace lze souhlasit. Ale legislativa musí být radikálně modernizována komplexně a to bez použití jen jednoho právního předpisu. Průkaz bezpečnosti je jen jedním článkem a to né hlavním, ale doplňujícím stávající praxi provádění projektů , montáží i revizí (v zahraničí označované inspekcemi).
Kdy má jasně a v plném rozsahu stanovit jasná pravidla. Dnes tyto pravidla nacházíme v nedostatečném rozsahu ve vyhláškách NV 378 či jednotlivých normých ČSN a podle toho vypadá vysledek...